Na čem jsme pracovali na setkání lídrů iniciativy 17. ledna 2017

Setkání lídrů

Jana Hrubá

Iniciativa Úspěch pro každého žáka pod záštitou Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) a o. p. s. Pomáháme školám k úspěchu uspořádala 17. 1. 2017 v Centru současného umění DOX již po šesté setkání lídrů. Je to příležitost celý den diskutovat, něco nového se naučit, předat své zkušenosti.

 

Schází se volně skupina asi čtyř desítek zájemců – ředitelé, učitelé, zástupci státní správy, neziskových organizací. Pracuje se ve skupinách menších i větších, s pestrým složením, takže je zajímavé navzájem slyšet různé názory a pohledy na věc. 

 

Sdílíme své problémy

 

Již po druhé se pracovalo v malých skupinách metodou peer coachingu na společném řešení aktuálních problémů lidí. Každý člen skupiny předložil k diskusi svůj problém, který v současnosti řeší, vysvětlil okolnosti a skupina se rozhodla, který z problémů podrobně (a diskrétně) prodiskutuje.

 

Problémy bývají různého charakteru a úrovně, podle toho, kde předkladatel pracuje. Je zajímavé, že při výběru obvykle vítězí velmi konkrétní a naléhavé problémy pedagogické praxe. Všichni členové skupiny pak v debatě podle své zkušenosti navrhují, jak by se problém dal řešit, předkladatel si návrhy zapisuje. Posléze zrekapituluje, co bylo pro něj nové a podnětné a co už zkoušel jako řešení. Většinou se ukáže, že mnohá řešení jsou mu známá, ale vždy najde v radách kolegů něco nového.

 

Předkladatel problému může náměty následně využít ve své škole, informovat o nich své kolegy.

 

Nejhezčím závěrem bylo, když Jitka Hřebecká, ředitelka ZŠ a MŠ Archa v Petroupimi, vyprávěla o svém zážitku z minulého setkání. Byla v roli předkladatelky problému, zapsala si celou řadu návrhů řešení a zjistila, že většinu z toho již pedagogický sbor dělá. Reakcí ostatních členů skupiny bylo: „Ale to je úžasné, že toho v té věci děláte tolik!“ Když to reprodukovala ve škole, proběhla ve sboru vlna radosti: „Přesně tohle jsme potřebovali slyšet!“

 

Debata lidí, kteří společně hledají řešení, je velice přínosná, čas při ní uteče jako voda a všichni odcházejí s dobrým pocitem, i když se ukáže, že ne všechno může vyřešit sama škola. Potvrzují si svoje přístupy a vzájemně se obohacují svým sdílením. Tato metoda je jistě uplatnitelná v řadě situací.

 

Zajímavé bylo, když jsme si následně utřídili všechny otázky z jednotlivých skupin. Vyskytovaly se tam problémy jednotlivých učitelů s konkrétním žákem, problematické situace, které řeší ředitelé škol s kolegy nebo s rodiči, otázky kolem rozšiřování hnutí Úspěch pro každého žáka i systémové problémy vztahu vzdělávání a potřeb rozvoje společnosti. Opravdu pestrá paleta.

 

Jak se pozná, že škola je na dobré cestě k úspěchu pro každého žáka?

 

To byla otázka pro odpolední práci ve větších skupinách. Každý si napsal svých pět priorit, které pokládá za hlavní indikátory této cesty. Poté se rozvinula debata o těchto znacích.

 

Velká skupina je velkým zdrojem názorů a ukazuje, jak potřebné je tříbení pojmů. (Například pojem „úspěch“ může mít výklady hodně protichůdné. Většina z nás ho chápe jako posuny v seberozvoji žáka, nikoli jen jako dobré známky.) Práce ve velké skupině je také náročná pro facilitátora, který musí obratně „uzemnit“ příliš vehementní diskutéry, aby se dostalo na názory všech.

 

Všechny názory se průběžně zapisují na flip a postupně vyvstává jakási jejich struktura a hierarchie. V naší skupině jsme postupně nacházeli shodu v tom, že taková škola je otevřená, reflektuje vývoj společnosti, má dobrého lídra, sdílenou a smysluplnou vizi a společné chápání pojmu úspěch. Vytváří bezpečné klima s pravidly srozumitelnými pro všechny, kde funguje komunikace učitel – žák – rodič. Využívá se potenciálu všech lidí, všichni tvoří spolupracující a učící se společenství. Učitelé jsou zapálení profesionálové, které učení baví. Při učení panuje didaktická pestrost a různorodost, spolutvůrcem svého učení je i žák. (Dodatečně jsem si uvědomila, jak velice se tyto odpovědi blíží novým kritériím pro posuzování kvality školy podle České školní inspekce. To je dobré znamení.)

 

Následovala společná prezentace výstupů skupin a každý účastník přidělil do přehledu indikátorů na flipu 5 hlasů.

 

A jak to dopadlo, když jsme vyhodnotili společné hlasování?

  1. Sdílená vize
  2. Týmová spolupráce na všech úrovních
  3. Dítě jako spolutvůrce učení
    Podpora lídrů ve škole pro udržitelnost změn
  4. Rozvíjení klimatu důvěry
    Sdílené paradigma úspěchu pro každého žáka
  5. Důvěra v jedinečný potenciál každého žáka
  6. Vnitřní systém podpory a růstu učitelů
  7. Udržení bezpečné kultury ve škole
    Škola reflektující vývoj společnosti
    Společenství lidí (žáků, učitelů, vedení, rodičů), kteří chodí do školy rádi
    Různorodost pedagogických přístupů
  8. Diskuze ve škole o tom, co je úspěch
  9. Učící se komunita

 

Jak se setkání líbilo účastníkům?

 

Zpětná vazba v dotaznících účastníkům byla velmi pozitivní – mnoho díků a přání „Vydržet!“. Oceňovali to, že iniciativa se vyvíjí, nestagnuje, snaží se šířit pozitivní vizi, konkretizaci – od vzletných myšlenek ke konkrétním příběhům, hledání řešení „žhavých“ témat, vzájemné učení, čas na vášnivou diskusi v menších skupinách i v kuloárech, dostatek prostoru vyjádřit se k vybranému tématu, odnášejí si plno podkladů a nápadů pro jednání s kolegy. Přáli by si setkávat se i s kolegy z vyšších stupňů vzdělávání – SŠ a VŠ, poznávat další metody řešení problémů, zařadit nápadník, co všechno je možné, víc vědět o ostatních, jak to dělají, hledat synergie. Doporučují pokračovat, zaměřit se na jasné a srozumitelné návody, jak myšlenky iniciativy realizovat, založit diskusní skupinu na internetu (FB).

 

Nechcete přijít mezi nás? Na konferenci Úspěch pro každého žáka 25. dubna 2017, nebo na podzimní setkání lídrů iniciativy? Budeme vás včas informovat na http://uspechzaka.cz a www.facebook.com/uspechzaka.

 

Článek převzat z Ucitelske-listy.cz.

Označeno v Nezařazené